Bourgogne

Burgundsko je pravlastí mnoha odrůd. Trvalým domovem se však stalo pro Pinot noir a Chardonnay – právě tyto dvě odrůdy jsou zodpovědné za většinu burgundských. Výspou Pinotu noir je podoblast Côte de Nuits nedaleko Dijonu, kde se, podobně jako ve většině Burgundska, nejlepší vína jmenují podle svých vesnic a vinic, přičemž ty výjimečné vinice nesou označení „Premier cru“ a ty nejlepší „Grand cru“. Zmiňme sametová intenzívní vína z Vosne-Romanée či Chambole-Musigny, drsnější Nuits-Saint-Georges a kořeněná temnější Gevrey-Chambertin. Tato vína se dobře pijí jak zamlada, kdy disponují typickým třešňovým parfémem, tak i pěkně naleželá na láhvi. Jižněji se nachází podoblast Côte de Beaune, kde kromě skvělých Pinotů (jako např. tělnatější Pommard) vznikají především mimořádná Chardonnay – máslovitý, plnější Meursault, slunečný, až tropický Corton-Charlemagne či elegantní svěží Puligny-Montrachet. Všechna tato vína patří dlouhodobě k nejceněnějším na světě. Pod Burgundsko spadá také osamocené Chablis, kde Chardonnay dává většinou velmi svěží, čistá, ryzí vína. Jižněji, směrem k městu Mâcon (podoblasti Côte Chalonnaise či Mâconnais) Chardonnay umí dát naopak opulentnější vína s dobrou mineralitou (zmiňme Pouilly-Fuissé). Z jihu se k Burgundsku přiřazuje i Beaujolais, kde na žulovitém podloží dává krásná lehká a ovocitá červená vína odrůda Gamay.

První zmínky o burgundském vinaření souvisí s činností mnichů Cisterciáků, kteří uprostřed vinic, v sousedství vsi Vosne-Romanée, postavili zámek Vougeot a vlastně položili základ i dnešní klasifikaci, když hledali nejlepší místa pro vinice, jimiž jsou dnešní Premier a Grand cru. Ve 14. století patřilo Burgundské vévodství k nejmocnějším státním útvarům v Evropě a již tehdy si vévodové velmi zakládali na kvalitě svých vín. Jeden z nich nechal zapsat „Burgundští vévodové jsou pány nejlepších vín celého křesťanstva a tuto reputaci si zachovají".

Již dávno byla celá vinařská oblast rozdělena na malé parcely se jmény (tzv. „lieux-dits“), která se objevují na etiketách. I v tom tkví velký šarm Burgundska a jeden z důvodů jeho přitažlivosti pro milovníky vína - Pinot noir a Chardonnay, zde dávají vína s odlišnostmi v charakteru v závislosti na vinici, tedy při stejné práci vinaře, stejné zralosti hroznů atd. má víno z jednoho „lieu-dit“ jiný charakter než víno ze sousedního. Burgundští rádi říkají, že jejich víno určuje jen „terroir“, tedy souhra místa, podnebí a člověka, který je nechává „jen“ promlouvat. Odrůda se u většiny burgundských na etiketu vůbec neuvádí (červené je Pinot noir, bílé je Chardonnay) a i jméno vinařství bývá napsáno menším písmem než jméno oblasti, vesnice či vinice. Burgundská vinařství se většinou nazývají „domaine“ oproti „château“ z jiné slavné francouzské oblasti, Bordeaux. V Bordeaux naopak velmi záleží na vinařově práci po sklizni, k níž patří i míchání odrůd a důraz bývá kladen právě na jméno daného „château“, které pak figuruje jako obchodní značka. Oproti Bordeaux je rozloha nejlepších burgundských vinic výrazně menší, což činí z burgundských vín nedostatkové zboží. Podobně jako v Bordeaux, i burgundská vína, včetně bílých, bývají dlouhé měsíce školena v malých dubových sudech. Získávají tak dobrou stavbu, zaoblenost a příp. lehké dubové noty, k nimž můžeme zařadit např. vanilku, karamel, kávu nebo kokos.