Grenache

Na Grenachi je postaveno hodně vín z jižní Francie a ze Španělska. Často se k němu přímíchavají i jiné odrůdy, většinou pro barvu, pro třísloviny nebo pro svěžest, právě na něm však většina víceodrůdových vín stojí. K příkladům Grenache par excellence patří Vacqueyras, Gigondas či Châteauneuf-du-Pape, výstavní ztělesnění krásy Côtes-du-Rhône. Tato vína bývají plná, hebká, objímající, s vyšším obsahem alkoholu a s pěkným, dlouhým dozníváním. Drobné keře odrůdy Grenache v těchto oblastech rostou z velmi kamenitých a suchých půd, jejich listy pak vytrvale roztančuje mistrál. Právě v suchém a větrném podnebí dává Grenache své nejlepší hrozny.

Grenache nejspíše pochází ze Španělska, kde se stále hojně pěstuje (v Katalánsku a v oblasti Rioja), velmi se však uchytil ve zmíněné jižní Francii (Côtes-du-Rhône a Languedoc-Rousillon, Provence), oblíbený je na Sardínii a také třeba v Austrálii, ač zde byla část vinic časem z různých důvodů osazena jinými odrůdami.

Grenache je velmi rozšířen i díky dobré cukernatosti hroznů, dozrává však později a potřebuje teplejší klima. Vysoký obsah cukru v hroznech také stojí za vznikem sladkých vín z Grenache, připravují se např. ve francouzské oblasti Banyuls, kde se vinice tyčí ve svazích přímo nad hladinou oceánu. Pokud se Grenache nepodaří, právě jeho ctnost mu může být zkázou – stává se příliš těžkým, alkoholickým.

Z Grenache se připravuje i mnoho růžových vín, kterým zase velmi sluší odrůdová jahodová aromatika.

Co se týče míchání Grenache s jinými odrůdami, ve Francii se pro barvu a tělo používá Syrah nebo Mourvedre, pro svěžest Syrah nebo Carignan. Ve Španělsku se zase přimíchává Tempranillo či Cabernet sauvignon. Některá velmi ceněná vína, mezi nimi i některá Châteauneuf-du-Pape, však žádné příměsy neobsahují.