Piemonte

Všem třema odrůdám je společná hezká ovocitost a přítomná kyselinka, Nebbiolo však disponuje mohutnější stavbou a dává věhlasná vína, jakými jsou Barolo a Barbaresco. Tato vína dle zákona musí zrát několik let ve vinařství a sluší jim i pozdější zrání na láhvi. Zaoblí se tak jejich za mlada svíravé třísloviny. Mimořádná Barola a Barbaresca mohou nést označení „Riserva“ či jméno jediné, výborné vinice z níž pochází. Tradičně se piemontské Nebbiolo školí ve velkých starých sudech, někteří modernisté však přistoupili, po vzoru Bordeaux a Burgundska, ke školení v menších, nových sudech z francouzských dubů, čímž Nebbiolo získává k vlastnímu bohatému parfému navíc i vůně vázané na barikování (mohou připomínat např. vanilku, kokos, kávu či karamel).

Práce s Nebbiolem si žádá značný vinařský um, neboť odrůda nabízí tolik kyselin, tříslovin, i alkoholu, že se snadno jakákoliv složka vymkne ze vzájemné harmonie. S ostatními odrůdami mají vinaři práci o něco snažší – Dolcetto si nežádá dlouhé školení, je po všech stránkách jednodušší, pije se za mlada, zářivé a příjemně ovocné. Barbera nemá mnoho tříslovin, zato má však zpravidla příjemnou, výraznější kyselinku, hladkost v ústech a pěkné aroma, často do višňova. V Piemontu vznikají i bílá vína, sladké, šumivé Moscato, či víno Gavi z odrůdy Cortese, které může být na Itálii nezvykle ostré, svěží a suché.