Pinot noir

Pinot noir (česky příp. Rulandské modré, německy Spätburgunder) je starobylá, ušlechtilá odrůda. Její vína jsou typická sametovými tříslovinami, světlejší barvou (s příp. odlesky do cihlova) a dobrou svěžestí. Zvláště ve své burgundské pravlasti voní modré pinoty výrazně po třešních a višních, zaznít mohou i kořenité a bylinné noty (lékořice, máta). Při zrání se pak stávají zemitějšími a voní např. po lanýžích a listí.

Některé pinoty si rozvinou i lehké květové aroma, a dokonale skloubí svůj intenzívní projev s typickou, povznášející vzdušností. Tak tomu bývá také u Pinotů z nejceněnější vinice na zemi - z Romanée-Conti v burgundské vsi Vosne-Romanée. Modré pinoty z německých či českých oblastí bývají tenčí, ale také elegantní.

Krásný pinot je harmonický a vyrovnaný, plný a přece svěží, s dlouhým dozníváním, nezdařené pinoty mohou naopak působit příliš lehce a mdle. Pinot noir se kromě šampaňského používá do směsí s jinými odrůdami vzácně, samostatný odráží velmi věrně ročník, půdu (tradičně je pěstován na vápencových podložích), podnebí i vinařův um. Pinot noir je velmi křehká odrůda a odrůda všeobecně náročná na pěstování i tvorbu vína. Všeobecně také platí, že čím méně svých malých a kompaktních hroznů keře modrého pinotu mají, tím větší sílu a koncentraci bude mít výsledné víno.

Nejkomplexnější a nejvyhlášenější modré pinoty vznikají v burgundské podoblasti Côte d’Or, dále rozdělené na Côte de Beaune a Côte de Nuits. Zdejší slavné pinotové vesnice nesou jména jako Vosne-Romanée, Nuits-Saint-Georges, Gevrey-Chambertin nebo Pommard a vína z jejich nejlepších vinic patří dlouhodobě k nejceněnějším a nejžádanějším na světě vůbec. Již zmíněná Grand Cru Romanée-Conti, je vzorem elegance, monumentální je Grand Cru Chambertin, příznačně oblíbené víno Napoleona Bonaparte. Nejlepší burgundská se školí okolo dvou let v dubových sudech o objemu 228 litrů, v mládí se projevují typicky ovocitě, především do třešní a višní (maliny a jahody bývají u burgundských znakem nižší zralosti hroznů), ale např. pro Gevrey-Chambertin je už i v mládí typická kořenitost a „masovost“, pro Vosne-Romanée zas květovost či bylinné tóny. Burgundské pinoty dozrávají do lanýžových, podzimně lesních a zemitých vůní. Především vína z nejlepších poloh (vinice označené Premier a Grand Cru) mají v dobrých ročnících obrovský potenciál zrání.

Pinot Noir je po staletí odrůdou hojně pěstovanou i mimo svou domovinu, napříč starým kontinentem, především pak v severnějších oblastech. Svého času byla tato odrůda hojně pěstována i v Praze a na Mělnicku, kam ji přímo z Gevrey-Chambertin dovezl Karel IV. Pinot Noir je jako Spätburgunder velmi rozšířen i v dnešním Německu, kde dává vína s typicky lehčím tělem, světlejší barvou, výraznější kyselinkou a jinou aromatikou než v Burgundsku - mladé víno vonívá kořenitěji (kmín) a jeho ovocitost bývá spíše např. do pomeranče. Krásné německé pinoty vznikají v Bádensku, ty bývají burgundskému nejblíže, zatímco tenčí, ale při dobré práci vinařově velmi elegantní a příjemný projev mohou mít i modré pinoty z chladnějších Frank. Pinot noir bez macerace (tedy bez delšího kontaktu moštu se slupkami, z nichž se uvolňuje barva a třísloviny) je často součástí šampaňských a leckde se z něj vyrábí i bílé víno (tzv. blanc de noir). Modré pinoty se hojně pěstují i v novém světě, vyhlášené jsou pinoty novozélandské. Pinoty z Kalifornie často tíží přebytek slunce a vinaři se uchylují k předčasným sklizním a acidifikaci vína.

Pinot noir je zrcadlem vinaře, je zrcadlem ročníku, ale především je právě zrcadlem místa. Rád a vždy se převléká. Nelze jej polapit, nelze spoutat, nelze duplikovat nebo industrializovat - pokud bude krásný, tak vždy bude originálem, vždy unikátem. Pokud je jednou hudbou, tak je velkým souzvukem, jeho parfém i jeho tělo jsou ukázkou velké elegance a osobitosti, kterou lze ve vínu nalézt.