Riesling

Mladá vína jsou obléknutá v bledé barvě, která postupem času zlátne, vždy však rieslingy zůstávají zářivé a vyzbrojené ostřejší kyselinkou. Připravují se jak suché, tak se zbytkovým cukrem, který umí kyselinku harmonicky vyvažovat. Rieslingy velmi dobře zrají, většinou do kořenitých a medových not, často se také rozvinou nezaměnitelné noty „petrolejové“. Rieslingy z německých oblastí bývají typicky přímější, s krásnou svěžestí, rieslingy z Alsaska bývají zaoblenější.

Nejceněnější rieslingy jsou velmi emotivní, výrazné, plné napětí, ale přece v rovnováze, planoucí, ale přece vzdušné a svěží. Nezdařený Riesling může být naopak nepříjemně kyselý, či příliš korpulentní, „tučný-olejovitý“ nebo příliš sladký. Zdravý mladý riesling voní velmi intezívně, především po zmíněném ovoci. Zvláště v moselské oblasti, kde réva roste z břidlic, vonívají i mladá vína o něco méně ovocně a více do bílých květů a různých bylin, příp. i lehce slaně, po moři.

Rieslingy s různým obsahem zbytkového cukru se tradičně připravují především na Mosele. V některých oblastech (především v Alsasku) se vybrané hrozny Rieslingu nechávají i přezrávat a napadnout ušlechtilou plísní, která dodává vínu specifické aroma. Takové víno („Selection des grains nobles“ či „Vendanges tardives“) má velkou koncentraci chuti a vysoký obsah zbytkového cukru - perfektně pak doplňuje některé dezerty či sýry. Vinařova práce při výrobě rieslingu je především o hledání harmonií, správných proporcí. Je třeba, aby keře neměly příliš nízké, ani příliš vysoké výnosy. Důležitý je také čas sklizně a stupeň zralosti hroznů, obsah kyseliny a obsah cukru. 

Riesling se pěstuje ve většině severnějších oblastí starého světa, oblíbený je v Rakouském Wachau a i ve vinařské oblasti Čechy patří k stěžejním odrůdám a rádi u něj zdůrazňujeme vůni lipového květu. Lehké, ovocné rieslingy však vznikají také např. v Kanadě.

Jakkoliv má Riesling velmi typickou a nezaměnitelnou odrůdovou aromatiku, patří, podobně jako např. Pinot noir, k odrůdám, jejichž projev se velmi výrazně proměňuje v závislosti na půdě, klimatu a způsobu vinařovy práce, na tzv. terroiru. Někteří milovníci rieslingů jsou schopni rozpoznat podloží (tedy či byly hrozny vypěstovány na vápenci, na břidlici nebo např. na žule) při pouhém přivonění. A při napití je pak doušek dobrého rieslingu východem slunce v ústech.

Riesling je svěží i ornamentální - mezi bohatstvím jeho vůní je nesčetně smyslových háčků a vzpomínek.